identita obecně
identita, totožnost - 1. filoz. kategorie vyjadřující rovnost předmětu se sebou samým nebo rovnost několika předmětů; vztah mezi věcmi, fakty atd. (reálná totožnost) nebo také mezi pojmy, tvrzeními atd. (logická totožnost), který vyjadřuje úplnou shodu ve všech jejich znacích. 2. psychol. pocit svébytnosti, jedinečnosti a odlišitelnosti individua od druhých; vědomí smysluplné entity a nepřerušovaného bytí jedince, jež není pouhým souhrnem dílčích identifikací, ale nově vzniklou kvalitou vlastností a postojů, projevující se v sebeuvědomění, sebepojetí a uceleném sebeprožívání. Konstituování člověka jako individuality nadané sebereflexí zprostředkuje proces kooperace a komunikace, který je význ. článkem antropogeneze. Předpokladem i. je sebehodnocení subjektu utvářené v interakční aktivitě (polarita "já" a "ty"), která je hl. činitelem při vytváření obrazu vlastního "já". Ztráta pocitu i. vede k těžkým psychickým poruchám, jež mohou být i nevratné (psychotické depersonalizace). V.t. identita odborně.
