hydrolýza

hydrolýza [řec.], interakce mezi ionty disociované soli a kationty vodíku nebo anionty hydroxylu z disociované vody. H. působí, že některé soli reagují ve vodném roztoku zásaditě, jiné kysele nebo neutrálně. Stupeň h. je tím větší, čím je zředění soli větší a čím slabší je kyselina, z níž je rozpuštěná sůl odvozena. H. má značný tech. význam, zvl. pro přípravu mýdel (zmýdelňování), glukosy ze škrobu nebo dřevěných odpadů. Odtud sloveso hydrolyzovat - provádět h. a příd. jm. hydrolytický a hydrolytická apod.