hradba vozová
hradba vozová, od starověku prostředek ochrany voj. ležení; husité z ní učinili zákl. prvek voj. taktiky. Umožňovala pěchotě, kterou byla osazena, úspěšně zadržet útok těžké jízdy a použít přitom palných zbraní. Tak vytvořila podmínky pro spolupráci zbraní a tím i pro rev. změnu taktiky a organizace vojska. Používala se v celé stř. Evropě až do zač. 16.st. a místy proti lehké orientální jízdě až do 17.st. (např. v Polsku). I trény novodobých armád se měly, ještě na zač. 20.st., chránit vytvořením vozové hradby před útoky nepřátelského jezdectva. z Hradce, č. šlechtický rod, větev rodu Vítkovců, objevující se zač. 13.st. (1205). Páni z H. získali statky v jv. Čechách a střediskem jejich panství se stal hrad a později m. Jindřichův Hradec. Rod vymřel 1604. z Hradce Ambrož viz Ambrož Hradecký. z Hradce Jan, †3. 11. 1420, č. šlechtic, 141l-13 nejvyšší purkrabí a současně (1412-16) nejvyšší hofmistr. Vystupoval proti husitům na straně Zikmunda Lucemburského. Kostnický koncil ho označil za nejkřesťanštějšího pána v Cechách. z Hradce Jindřich, †1398, č. šlechtic; vůdčí osobnost panské jednoty proti králi Václavovi IV. 1398 ustanoven nejvyšším purkrabím. z Hradce Menhart . asi 1390 - 2. 2. 1449, č. šlechtic; přední člen panské jednoty a protivník Jiřího z Poděbrad. z Hradce Oldřich, řečený Vavák, †22. 9. 1421, č. šlechtic. Připojil se k umírněnému křídlu husitů, 1421 byl na čáslavském sněmu jmenován do sboru správců království a 4. 9. 1421 ustanoven mincmistrem Č. království. V Kutné Hoře onemocněl, byl převezen do Prahy, kde zemřel.
