hračka
hračka, předmět určený ke hraní, který v real. nebo stylizované formě podporuje tvořivou složku myšlení a činnosti dítěte v rámci procesu spontánního učení; jeden z objektů dětské hry, rozvíjející zejm. fantazii (čím jednodušší hračka, tím větší prostor pro fantazijní a imaginativní aktivity). H. uvádí dítě do světa lidské práce a motivuje jeho činnost tak, aby se mohlo plně projevit a rozvíjet ve spol., v níž žije. I když je h. org. součástí kultury, neomezuje se jen na dětského (dospělého) uživatele, ale objevuje se i ve světě zvířat.
