hormony
hormony [řec.], vysoce účinné látky různé chem. povahy s regulační funkcí, vytvářené v orgánu nebo ve žláze s vnitřní (endokrinní) sekrecí, odkud jsou krví nebo mízou přenášeny do jiného orgánu těla, kde specificky ovlivňují zvýšení nebo snížení jeho funkce nebo sekreční činnosti. Učinkují v nepatrných množstvích a nedodávají energii. Většinou jsou steroidní, peptidické nebo bílkovinné povahy nebo jde o deriváty aminokyselin. Ve tkáních působí na specifické receptory v buněčné membráně nebo v buněčném jádře; některé jsou přenášeny v krevní plazmě nebo v buňce na specifických bílkovinných přenašečích. H. ovlivňující syntézu nebo aktivitu enzymů a jiných bílkovin, např. steroidní h., působí na jaderné receptory (genovou expresí), katecholaminy (adrenalin, noradrenalin) aktivují adenylátcyklasu buněčných membrán a tak zvyšují koncentraci cyklického AMP v buňce. H. obratlovců jsou specifické funkčně; jejich účinek však není vázán přísně na jeden živoč. druh. Některé h. působí na jiný druh jiným účinkem. U obratlovců je spojení mezi centrálním nervstvem a předním lalokem hypofýzy zprostředkováno peptidovými hypotalamickými h., které podporují nebo tlumí sekreci hypofyzárních h. a tak ovlivňují rovnováhu celého systému žláz s vnitřní sekrecí. Tyto hypotalamické h. jsou přenášeny do hypofýzy krátkým cévním spojením ve stopce hypofýzy. - U bezobratlých ovlivňují h. hl. barvoměnu, regulují svlékání, přeměnu a rozmnožování. U hmyzu se vyskytuje aktivační h., svlékací h. (ekdyson) a juvenilní h. (neotenin). - V organismu h. buď vznikají podle potřeby, nebo jsou trvale v zásobě. Vyrovnaná hladina h. v krvi člověka je podmínkou jeho fyzické a duševní normálnosti. - Hormonové přípravky se získávají z endokrinních žláz, popř. jsou některé h. připravovány synteticky.
