historismus

historismus [lat.< řec.] 1. filoz. přístup ke skutečnosti jako měnící se a vyvíjející se v čase. Jako princip přístupu k dějinám byl h. formulován a rozvíjen pokr. mysliteli (Voltaire, J. J. Rousseau, D. Diderot, G. W. F. Hegel, C. H. Saint-Simon, A. I. Gercen); 2. um. kult. hnutí, které navazuje na hist. jevy minulosti a odvozuje z nich měřítka pro soud. tvorbu; 3. jaz. pojm. spjaté se zaniklými hist. reáliemi; archaismus.