heuristická síla
heuristická síla [-ty-], log. podíl využití heuristik v kognitivních procesech. Obecně jde o minimalizaci velikosti té části stavového prostoru, již je nutno explicitně zmapovat, než se dosáhne řešení. Např. algoritmus ověřování všech možností (tzv. algoritmus Brit. muzea) bude přes svou spolehlivost hodnocen z hlediska h. s. velmi nízko. V pojetí I. Lakatose označuje h. s. schopnost výzk. programu zvyšovat obsah empirické informace ve smyslu úspěšných predikcí. H. s. výzk. programu tkví v přesnosti, s níž lze řídit konstrukci po sobě jdoucích teorií, v pohotovosti vyrovnat se s empirickými problémy a v samostatnosti, s jakou se nové teorie rozvíjejí nezávisle na výsledcích empiristických testů, tj. pouze na zákl. heuristické složky výzkumného programu v docela nových oblastech. V.t. výzkumný program.
