hebrejská literatura
hebrejská literatura, zahrnuje texty psané ve staré, středověké a novodobé hebrejštině. Hl. lit. památku staré hebrejštiny tvoří texty hebrejské bible (ve Starém zákoně ), jejíž nejst. rukopisy se zachovaly z 2.-l.st. př.n.l. Bibli je příbuzná liter. sekty esejců, nalezená po 2. svět. válce v Kumránu u Mrtvého moře. Na bibli úzce navazují knihy apokryfní či pseudoepigrafické (neprávem připisované různým biblickým osobám), které nebyly pojaty do kánonu bible. Početně je zastoupena liter. nábožensko-právní, často psaná aramejsky nebo směsí hebrejštiny a aramejštiny. Patří do ní zejm. mišna, kterou vytvořil ve 2.st. n.l. Jehuda ha-Násí. Na mišnu navazují texty talmudu babylónského a jeruzalémského, které jsou psány aramejsky. Ve středověku vznikla četná kompendia a kodexy talmudu, členící látku přehlednějším způsobem. Nejznámější jsou kodexy Maimonidův Mišne tora z 12.st. a Sulchan aruch (Prostřený stůl) Josefa Kara z 15.-16.st. Četné jsou výklady a komentáře k talmudu, např. komentář Seloma ben lzáka z Troyes zvaného Raši (1040-1115). Hebrejská poezie ve středověku se rozvíjela především ve Španělsku pod vlivem poezie arabské. Hl. představiteli jsou Šelomo ibn Gabirol (Avicebron), Jehuda ha-Levi, Jehuda al-Harízí, Abraham ibn Ezra. V Itálii působil básník lmmanuel Rómí (1265 - 1330), který zpracovával ohlasy it. poezie. Početně se dochovala hebrejská středověká a renes. liter. filozofická (Maimonides, Avicebron, Jehuda ha-Levi), zahrnující též překl. z arabštiny, a texty kabalisticko-mystické literatury. (Kniha stvoření, Zohar ). Značného rozkvětu dosáhla věd. literatura v oborech lékařství, lingvistiky, historie, matematiky, astronomie a geografie. V Cechách patří mezi hl. představitele pražský Rabbi Löw, který se zabýval filoz. a pedag., matematik, astronom a historik David Gans, filozof a přírodovědec Josef Delmedigo de Candia z Kréty (1591-1655). - Novodobá h. l. se rozvíjí od 19.st. Navázala na starověkou i středověkou h. l. a obsahuje zákl. lit. žánry. Charakteristický je pro ni zájem o sociální podmínky a duchovní svět žid. menšin (Solem Alejchem, Mendele Mocher Sforim; v Praze zaslouží pozornost spisovatelé píšící něm., např. F. Kafka, M. Brod). V.t. německá literatura v českých zemích.
