mayský kalendář

mayský kalendář, systém měření času a datování vytvořený Mayi na zákl. astronomických pozorování a přesných výpočtů; byl kombinací několika časových cyklů, jejichž propojením se odstraňoval rozdíl mezi kalendářním a astronomickým časem. Zákl. jednotkou byl den (kin), dále uinal (20 dní), tun (18 uinalů), katun (20 tunů, tj. 7 200 dní, asi 19,71 let), baktun (20 katunů), pictun (20 baktunů), calabtun (20 pictunů), kinchiltun (20 calabtunů), alautun (20 kinchiltunů, tj. 23 040 mil. dní). Mayové užívali dva roční cykly. Tzv. posvátný rok (tzolkin) měl 260 dnů, z nichž každý měl jedno z dvaceti možných jmen kombinovaných s číslem l-13. Tzv. občanský solární rok (haab) měl 18 měsíců po 20 dnech (číslovaných 0-19) a pět dnů nešťastných; haab byl částí čtyřletého cyklu. Vždy jednou za 52 let se sešel cyklus tzolkinu a haabu (tzv. kalendářní okruh). Touto kombinací bylo dosaženo větší přesnosti v určení délky roku než u gregoriánského kalendáře. K zápisu dat užívali Mayové tzv. dlouhý počet, kdy se datum označovalo počtem dní, měsíců (po 20 dnech), let, period (katun) a cyklů (baktun), které uplynuly od výchozího data m. k. (asi 31 13 př.n.l.). - Vznik m. k. byl vázán hl. na potřeby zemědělství; postupně nabyl mystického charakteru a stal se součástí náb. kultu. Přesná doba vzniku m. k. není známa, byl patrně vytvořen na zač. n.l. Do 7. - 8.st. prošel několika změnami v důsledku přesnějších výpočtů. K poslední velké změně (zavedení tzv. krátkého počtu k zápisu dat - sledy period 20 let, katunů) došlo na Yucatánu asi v ll. až 12.století.