hínájána

hínájána [sanskrtsky, úzká cesta či malé vozidlo ke spáse], vedle mahájány a vadžrájány nejvýzn. směr buddhistického učení. Definitivní podoba ze 2.-l.st. př.n.l. Hl. rysem h. je uzavřenost učení, které podle stoupenců mahájány není schopen pochopit každý. Oproti mahájáně h. tvrdí, že buddhovství není v zárodečné podobě obsaženo v každém, stejně jako se každý nemůže stát bódhisattvou (idea bódhisattvy vztažena pouze na vyvoleného). Pův. zahrnovala h. řadu škol a dílčích směrů, z nichž se dodnes zachovala pouze škola Théraváda. Kánon h. zachován jen ve fragmentech, celý pouze théravádský, psaný v jazyce páli ( Tipitaka, Trojí koš). H. rozšířena hl. v jihoas. oblastech (Srí Lanka, Barma, Thajsko, Laos, Kampučia); má mnohem méně stoupenců než liberálnější mahájána.