gruzínské výtvarné umění
gruzínské výtvarné umění, v 5.-7.st. se rozvíjelo pod vlivem raně kř. a byz. umění, zejména v arch., v nástěnných a knižních malbách (kopulové baziliky v Ateni a Martvili), 7.-10.st. zahrnuje arab. období. Od 15.st. se rozvíjela pevnostní, palácová a m. arch. (Dmanisi, Geghuti, Mccheta), sakrální arch. zdobená kamenným řezaným dekorem a knižní mal. Po mongolském období se stavěly zámky a kláštery (Barakoni). V 19.st. se g. v. u. vrátilo k domácí tradici (knižní ilustrace) a užívalo formy rus. klasicismu. V sov. období se prosadil social. real. (krajinářství, portét); ve 30.letech je kladen důraz na rev. tematiku, náměty z industrializace země a přeměny vesnice, rozvíjí se knižní graf. V období po 2.svět. válce (agitační graf.) se prohlubuje zejm. tvůrčí hledání nových výrazových prostředků; arch. realizuje rozsáhlé urbanistické projekty (Tbilisi), rozvíjí se monumentální a dekorativní plastika (reliéf, keramika), mal. a soch. navazuje na lid. tradice.
