gruzínská hudba
gruzínská hudba, lid. g. h. má starou tradici; ve 4.st. př.n.l. se o ní zmiňuje řec. historik Xenofón. Na rozdíl od hudby sousedních národů je lid. g. h. vícehlasá (2-3hlasá polyfonie). Od 4.st. n.l. se rozvijel kř. bohoslužebný zpěv, v 10.st. M. Modrekili zavedl notaci podobnou neumám. V 18.st. vznikal hud. folklór městského typu (zvl. řemeslníků). V 19.st., po spojení Gruzie s Ruskem, pronikal do g. h. evr. vliv. 1851 byla zal. operní scéna v Tbilisi; pořádaly se symf. a komorní koncerty. Na přelomu 19. a 20.st. vynikli zvl. M. A. Balančivadze, Z. P. Paliašvili a D. I. Arakišvili. 1917 byla zal. konzervatoř v Tbilisi. 1919 byly na scéně operního div. uvedeny první gruzínské opery (Pověst o Šothovi Rusthavelim D. I. Arakišviliho, Abesalom a Eteri Z. P. Paliašviliho). 1922 v Tbilisi otevřena druhá konzervatoř a vytvořena spol. mladých gruzínských hudebníků, 1924 zal. symf. orchestr, 1932 ustaven svaz skladatelů. V Tbilisi mj. Gruzínské div. opery a baletu, Gruzínská filharmonie (organizovaná jako um. instituce sdružující řadu souborů) a další symf. orchestry, řada hud. škol. Ze skladatelů A. M. Balančivadze, A. D. Mačavariani, O. V. Taktakišvili, C. F. Cincadze.
