gnosticismus
gnosticismus [-tyciz-, lat.< řec.], helénsko-orientální náb.-filoz. směr, rozšířený zejména v 1.-3.st. v Egyptě a na Blízkém východě. Přirozené smyslově rozumové poznání nahrazoval gnózí, tj. domněle vyšším poznáním, jakýmsi mystickým zřením. Gnostici uznávali za prvotní racionálně nepoznatelný duchovní princip a do protikladu k němu stavěli hmotu jako zdroj zla. V g. se spojují prvky počínající kř. teol. s prvky novoplatonismu a novopythagoreismu i s některými vlivy vých. náb. učení.
