genetika viru
genetika viru, nauka zabývající se studiem a určením dědičných vlastností virů, tj. schopností odevzdat virovému potomstvu stejné vlastnosti, jako má rodičovský virus, a zákonitostmi, které způsobují změny tohoto procesu. Dědičná informace viru je zapsána v nukleové kys. (DNA nebo RNA), podle níž jsou tvořeny virové bílkoviny potřebné pro životní cyklus viru bez ohledu na to, stanou-li se strukturální součástí virové částice. G. v. studuje hlavně a) strukturu a funkci virového genomu; b) změny virového genomu, tj. jeho mutace; c) způsob regulace tvorby virových bílkovin; d) rekombinace, tj. získání nové genet. informace od jiných virů nebo hostitelských buněk; e) selekci, tzn. výběr virových variant. Zákl. pro genet. studia je genet. homogenní virový klon, tj. potomstvo jedné infekční virové částice. Genet. studie slouží jednak k analýze genet. vlastností virů, jednak jsou využívány pro izolaci vhodných virových kmenů pro přípravu vakcín a tím k ochraně proti virové infekci.