genetický kód
genetický kód a) mechanismus určování sledu aminokyselin v peptidickém řetězci při biosyntéze bílkovin na zákl. pořadí nukleotidů v nukleové kyselině; b) soubor kodónů (tj. nukleotidových tripletů) určujících jednotlivé přirozené aminokyseliny při biosyntéze bílkovinné molekuly. Princip minimální velikosti kodónů sestavených ze čtyř stavebních kamenů nukleových kyselin určuje soubor 64 ( = 43) trinukleotidových kodónů pro 20 aminokyselin. Tripletový kód v informační (matricové) ribonukleové kyselině (mRNA) vzniklé transkripcí DNA matrice zajišťuje pořadí aminokys. interakcí kodónů s antikodónovou oblastí v molek. adaptorové přenosové ribonukleové kys. (tRNA) nesoucí určitou aminokyselinu. G. k., který se nepřekrývá, se čte postupně od kodónu iniciačního k terminačnímu; g. k. degenerovaný se vyznačuje různým počtem kodónů pro jednu aminokyselinu a možností neobvyklé komplementární vazby 3, kodónového nukleotidu při interakci s antikodónem, jež může vést k tzv. dvojsmyslnosti kódu. G. k. je v podstatě univerzální pro všechny živé organismy, zatím s výjimkou g. k. v mitochondriích.
