fyziognomika
fyziognomika, nauka zabývající se výkladem povahových vlastností jedince na zákl. rozboru fyzických (fyziognomických) rysů jeho obličeje. Za zakl. pokládán švýc. filozof a teolog J. K. Lavater (1741-1801), jehož koncepce vztahů mezi tělesnými znaky a duševními vlastnostmi bývá též ozn. jako statická f. Oproti ní vytvořil něm. psycholog L. Klages tzv. f. dynamickou, která k vysuzování psychických kvalit používá takové projevy, jako je chůze, držení těla, písmo ap. Za předchůdce fyziognomiků v č. zemích lze pokládat T. Hájka z Hájku, který psal v 16.st. o tzv. metoposkopii (vysuzování duševních vlastností z tvaru a vrásnění čela).
