fyzika elementárních částic
fyzika elementárních částic, fyzika vysokých energií - oblast fyziky studující vlastnosti, systematiku a dynamiku mikroobjektů, považovaných v souč. době za základní (elementární). Zdroj poznatků: reakce na urychlovačích, kosm. záření, vznik, interakce a rozpady částic. Teoretický aparát: kvantová teorie silových polí, jejichž zdroji a kvanty jsou elementární částice. Experimentálně bylo nalezeno několik set částic, které jsou rozděleny do dvou kategorií (leptony a hadrony). Byla vybudována systematika hadronů na existenci kvarků, nalezena kvanta zákl. silových polí (elmag. a slabého), rozvíjí se popis interakcí kvarků (kvantová chromodynamika). Zákl. směry výzkumů: hledání nových částic do leptonové - kvarkové struktury hmoty, unifikace interakcí (zatím sjednocení elmag. a slabých). Světonázorový význam f. e. č. spočívá mj. v potvrzení myšlenky diskrétní struktury hmoty na různých úrovních, myšlenky o nevyčerpatelnosti hmoty všemi směry a v odhalení protikladné jednoty v mikrosvětě, projevující se mj. jednotou stability a vzájemné přeměnitelnosti elementárních částic; f. e. č. dále rozšířila možnosti výkladu jevů ve vesmíru v oblasti kosmogonie a kosmologie.