fyzikální chemie
fyzikální chemie, věd. odvětví na rozhraní mezi chem. a fyz., jehož úkolem je podávat fyz. výklad chem. vlastností a chem. přeměn látek a soustav. Používá při tom metod chemických a metod experimentální i teor. fyz. Studuje souvislosti mezi strukturou molekul, látek a soustav a jejich vlastnostmi jak chem. (např. reaktivita), tak fyz. (např. barva, bod varu); dále studuje kinetiku, mechanismus a energetickou bilanci homogenních a heterogenních chem. dějů, přičemž popisuje též vzniklé rovnovážné stavy. F. ch. vypracovává fyz. chemické metody pro chem. analýzu a pro oddělování složek směsí nebo adaptuje fyz. metody pro použití v chemii. F. ch. zahrnuje např. nauku o chem. struktuře, chem. termodynamiku, reakční kinetiku, elektrochemii, fotochemii, ale i chem. aspekty některých fyz. oborů, např. spektroskopii, hmotnostní spektrometrii, kinetickou teorii plynů, statistiku, reologii. Název f. ch. pochází od M. V. Lomonosova z 1752. Vlastní rozvoj f. ch. se však datuje od l.pol. 19.st. (M. Faraday, D. I. Mendělejev, J. H. van,t Hoff, W. Ostwald, S. A. Arrhenius). F. ch. postupně pronikla do všech oborů čisté i užité chemie, poskytla jednotící teor. základ a zaujala koordinující postavení v chemii.
