funkční psychologie

funkční psychologie, starší výraz pro psychol. koncepce zdůrazňující činnostní povahu (funkčnost) psychických jevů. F. p. soustředila pozornost na psychické děje (procesy) a odhlédla od psychických obsahů, za jaké byly pokládány např. počitky a představy. Podnětem k rozvoji f. p. bylo pojetí intencionality a třídění psychických jevů F. Brentana (intenční psychol.), fenomenologicky rozpracované E. Husserlem a A. Meinongem. Teor. a metodologické aspekty f. p. formuloval něm. fyziolog a psycholog C. Stumpf (1848-1936).