formální sociologie
formální sociologie, sociol. škola z konce 19. a počátku 20.st., snažící se podat analýzu "čistých forem sociálnosti", forem vzájemného působení a sociálních vztahů mezi lidmi, abstrahujíc od konkrétně hist. obsahu společenských jevů. Její představitelé G. Simmel, L. von Wiese, A. Vierkandt, T. Litt a jiní spatřovali ve spol. nikoliv specifickou ontologickou realitu, ale složitou síť vztahů mezi jednotlivci; interindividuální vztahy dělí na sociální procesy, sociální vztahy a sociální struktury. Filoz. se klonili k novokantovství (Simmel) nebo k fenomenologii (Vierkandt), ideologicky je směr spjat s tradicemi liberalismu. F. s. přinesla do této oblasti analytické přístupy, snahu po logické přesnosti při vymezování sociol. pojmů a při tvoření modelů spol. procesů. Simmelovy koncepce ovlivnily teorie malých skupin. Redukce spol. na mezilidské vztahy směřuje k psychologismu; klasifikace spol. vztahů, jíž se f. s. soustavně zabývala, nemá-li vést k sociologickému formalismu, musí přihlížet k jejich závislosti na konkrétně - hist. podmínkách.
