filantropismus
filantropismus [-iz-], směr v pedag. inspirovaný ideami přirozené výchovy J. J. Rousseaua. Zal. J. B. Basedowem uplatňoval se koncem 18. a začátku 19.st. v Německu ve výchovných ústavech nového typu, tzv. filantropinech. Stoupenci f. požadovali zásadní školskou reformu, kritizovali formalismus staré školy, přeceňování klas. jazyků, náb. intoleranci; žádali státní školy nezávislé na církvi, propagovali praktické znalosti užitečné pro život v rozvíjející se burž. spol., přírodní a tech. vědy, moderní jazyky, mravní výchovu a tělesnou práci. Mravní výchovu hodnotili výše než rozvoj intelektu. Filantropiny byly organizovány jako internátní školy s pravidelným denním režimem; žáci nosili uniformy a jejich chování se bodovalo. V některých směrech navazoval f. na pedag. dědictví J. A. Komenského, zejména v požadavku názorného vyučování. Některé myšlenky f. byly využívány ještě koncem 19. a zač. 20.stol. v tzv. nové škole švýc. reformátora pedag. A. Ferrièra (1879 až 1960).
