fidula

fidula [něm.], smyčcový hud. nástroj užívaný v Evropě asi v 9.-16.st.; f. měla třídílnou rezonanční skříň (víko, dno, luby) a obvykle 4-5 strun. Z f. se koncem 15.st. postupně vyvinuly staré violy (da braccia, da gamba).