fauxbourdon
fauxbourdon [fobur-, fr.], skladebná technika evr. vícehlasu kolem 1430 (G. Dufay), spočívající v paralelním vedení hlasů v sextakordech; zapisován pouze jako dvojhlas, třetí (střední) hlas byl improvizován jako zdvojení vrchního hlasu o kvartu níž. Vrchní hlas obsahoval kolorovanou zákl. melodii (cantus firmus). Na f. navázaly v 15.st. angl. faburden a v 16.st. it. falso bordone, kdy se jednalo o prostou homofonní harmonizaci cantu firmu.
