fénix pták
fénix [-ny-, řec. foinix, lat. phoenix], bájný pták, který se podle eg. představ zrodil sám ze sebe; byl pokládán za symbol života obnovujícího se smrtí (posvátná volavka Boinu). V Héliopoli (eg. On), kde tento kult vznikl, byl f. uctíván jako mytický tvor, který se každých 500 let v hnízdě z myrty, skořice a nardu sám spaluje a z popela se opět sám rodí. Pův. zobrazován jako rudý a zlatý orel, později jako modrá volavka; v čín. um. zpodobován s rozpjatými křídly nad plameny (symbol ohně a jihu). Mýtus f. jako symbolu nesmrtelnosti spojen v raném kř. s vírou ve vzkříšení a věčný život. V.t. Fénix souhvězdí - Phoenix - souhv. již. oblohy.
