bělení obecně
bělení, zušlechťovací proces; 1. text. odstraňování nežádoucí barvy bělicími oxidačními nebo redukčními činidly; dosáhne se přeměny barevných pigmentů na bezbarvé nebo rozpustné zplodiny. Prům. obor se nazývá běličství a pracoviště bělidlo; 2. kožel. zesvětlení kůží speciálními roztoky zásad, kyselin a jiných chemikálií; 3. b. tuku, část rafinačního postupu při úpravě přír. olejů a tuků bělidly a filtrací; 4. zeměd. etiolizace - agrotechnický zákrok u zeleniny, omezující tvorbu tuhých blan buněčných. Zvyšuje křehkost a stravitelnost zeleniny. B. se dociluje např. zastiňováním, přihrnováním, svazováním listů zeleniny. Využívá se např. u čekanky a chřestu; 5. fot. součást procesu zpracování barevné fot.; používá se též k převádění kovového stříbra, tvořícího fot. obraz, na slouč. schopné další reakce. Vybělený obraz může být po osvětlení znovu vyvolán. B. se používá k zesilování, zeslabování nebo tónování; provádí se okysličovadly (např. dvojchromany, síranem měďnatým, chloridem rtuťnatým).
