etika
etika [-ty-, řec.], teorie morálky, filoz. věda o mravnosti jako stránce života společenského člověka, o pův. a podstatě morálního vědomí a jednání. Zdroj mravnosti byl spatřován v bohu (teol. e.), v přírodě a přirozenosti člověka (naturalistická e.), v apriorním principu (I. Kant, G. W. F. Hegel), v autoritě (aprobativní e.).
