epigram

epigram [řec.], krátká reflexívní, didaktická, v novověké liter. častěji sat. báseň, lapidárně vyslovující adresnou myšlenku, obvykle složená ze dvou částí - expozice a pointy. Pův. v antice byl e. skutečný dvouveršový nápis věcného obsahu, umístěný na hrobě, budově, pomníku nebo daru. K nejvýzn. klas. epigramatikům patří Simonides z Keu a Říman M. V. Martialis; v č. poezii F. L. Čelakovský, J. Kollár a K. Havlíček.


zpět