enharmonika
enharmonika [-ny-, řec.], v temperovaném ladění změna názvu (i notace) a harmonického smyslu tónu nebo akordu. Dva tóny či akordy stejně znějí (mají stejný kmitočet), ale jsou jinak zapsány v notách: např. tóny des - cis, kvintakordy des - f - as a cis - eis - gis. E. má velký význam při modulaci.
