empirismus
empirismus [lat.< řec.] filoz. směr považující smyslovou zkušenost za jediné východisko poznání; opak racionalismus. Mater. e. chápe zkušenost jako zprostředkování obj. existujícího světa (F. Bacon, J. Locke, fr. mater. 18.st.); pro ideal. e. je zkušenost souhrnem počitků či představ nemajících zákl. v obj. světě (D. Hume, různé druhy pozitivismu, zvlášť v pol. 19.st.). Odtud empirický - poznání na základě zkušeností.
