efektivnost společenské výroby
efektivnost společenské výroby, vyjadřuje vztah mezí společností získaným efektem výroby a náklady, které byly vynaloženy na jeho získání. Kritérium e. s. v. zahrnuje vztah mezi třemi veličinami: strukturou spol. potřeb, výstupem spol. výroby a souhrnnými náklady živé a zpředmětnělé práce. V obecném vyjádření se e. s. v. charakterizuje jako vztah nár. důchodu k souhrnným výdajům práce na jeho výrobu a k výr. fondům (náklady práce a výr. fondy se převádějí na jednotné měřítko pomocí normativních koeficientů). Dílčími ukazateli efektivnosti jsou produktivita práce, účinnost výr. fondů a materiálová a energetická náročnost jed. produkce. Výraznějších výsledků se dosahuje, spojuje-li se zlepšování těchto ukazatelů s růstem kvality výr. Dílčí ukazatelé efektivnosti spol. výr. charakterizují její jednotlivé stránky a mohou se vyvíjet různým tempem, někdy i protichůdně. Zákl. faktorem zvyšování e. s. v. je intenzifikace výr., lepší využívání výr. a věd.tech. potenciálu, mechanizace a automatizace výr. a jiné směry věd.tech. rozvoje, zavádění věd. organizace práce, zdokonalování struktury nár. hosp. a další. Důležité je dosahování vysoké ekon. efektivnosti investic a nové techniky. Růst efektivnosti společenské výroby je hlavní podmínkou růstu životní úrovně.
