dvojlom
dvojlom, fyz . d. světla, jev, při němž všechny krystaly (kromě krychlové soustavy) v určitých polohách lámou dopadající světelný paprsek ve dva: řádný (řídí se Snellovým zák.) a mimořádný; umělý d., d. v amorfních látkách vyvolaný mech. napětím (působí anizotropii), např. při tuhnutí, chladnutí, mech. namáhání různého druhu.
