dualismus
dualismus, [-iz-] 1. dvojitost, podvojnost; 2. filoz. koncepce, která je zal. na dvou samostatných, neodvoditelných, obvykle se vylučujících i vzájemně neovlivnitelných principech. V užším smyslu se d. rozumí d. ontologický jako výklad bytí pomocí dvou rovnocenných principů, materiálního a duchovního. Výchozím motivem d. bývá často pokus o smíření mater. s ideal. Dualistické odtrhování vědomí od hmoty vede v konečných důsledcích k ideal. D. je charakteristický pro filoz. Descartovu a Kantovu. Dualistická koncepce vztahu fyzického a psychického je zákl. teorie psychofyzického paralelismu; 3. volné spojení dvou státních území při zachování poměrné samostatnosti každého ze států (Rakousko-Uhersko 1867-1918).
