drážka
drážka 1. tech . podélné nebo příčné vybrání (žlábek, rýha) různého tvaru na vnějším nebo vnitřním povrchu součásti, sloužící k vedení, uložení nebo spojení dvou i více částí; např. d. na hřídeli nebo v hlavě (náboji) kola pro klín nebo pero; d. upínací na stolech obráběcích strojů má tvar T a vkládají se do ní hlavy upevňovacích šroubů;2. polygr . žlábek vytlačený do kartónu nebo lepenky podél hřbetu knihy; usnadňuje ohýbání aotevírání knihy, zabraňuje přelomení v místě ohybu tam, kde se má tuhý knihařský materiál lehce ohýbat. Jsou to tzv. hřbetní drážky, někdy podle techniky výroby oklepávané drážky.
