dominanta
dominanta [lat.] převládající, řídící složka (povahy člověka, města apod.). V hudbě pátý stupeň diatonické stupnice a též akord (kvintakord, septakord, nónový akord) na něm postavený; značí se písmenem D. - Dominantní septakord je jedním z nejdůl. harmonických útvarů vůbec; skládá se z durového kvintakordu a malé septimy a rozvádí se do tóniky.
