dogma obecně
dogma [řec.], poučka, tvrzení s nárokem na naprostou platnost bez odpovídajícího důkazu a kritiky. V náb. článek víry vydávaný nejvyššími círk. institucemi za věčnou, nezvratnou pravdu a nepřipouštějící pochybnost. Mimo náb. nabývá ráz dogmatu teze vytvořená a chápaná metafyzickým způsobem myšlení, odtržená od obj. reality, ustrnulá a porušující príncip konkrétnosti pravdy.