disputace
disputace [dy-, lat. disputatio] vědecká rozprava sloužící k utřídění názorů na určitou odbornou otázku; v řečnictví střední část řeči, ve které jsou vyřčeny důvody pro dané tvrzení. Diskuse o určitém odb. problému, zpravidla na středověkých univ. (scholastická d.); řídila se principem dokazování a odporování za využití znalostí rétoriky (řečnictví). V rétorice část řeči obsahující jak důvody pro řečníkovo tvrzení, tak i případné a možné námitky proti těmto tvrzením; námitky řečník dalšími důkazy vyvrací. Odtud disputativní a disputující a disputovat apod.
