disjunkce
disjunkce [dy-, lat.] rozpojení, oddělení, v genetice fáze, kdy se od sebe oddělí dceřinné chromozomy. 1. log. operace, která ze dvou výroků vytváří výrok složený pomocí spojky nebo. Rozlišují se d. vylučovací a nevylučovací; 2. mat. log. spojka vyjadřující, že platí výrok A nebo výrok B (zn. A U B); 3. genet. a) d. chromatidová, rozestup chromatid (dceřiných chromozómů) v mitotické anafázi k pólům dělicího vřeténka; b) d. chromozómová, rozchod homologických chromozómů z bivalentu během anafáze meiotického dělení. V.t. non-disjunkce; 4. biogeografie hiát - mezera mezi částmi plošně nesouvislého areálu druhu nebo jiného taxonu rostlin nebo živočichů;. d. se vyskytuje též mezi areály příbuzných druhů. Při makrodisjunkci se šířka hiátu měří řádově v tisíci kilometrech, při mikrodisjunkci se jedná řádově o desítky až stovky kilometrů. V.t. areál.