difuzor
difuzor [dy-, lat.], rozptylovač; 1. fyz. zařízení, jímž se mění prostorové rozdělení zářivého či světelného toku převážně rozptylem. Rozptylné vlastnosti selektivních (resp. neselektivních) d. závisí (resp. nezávisí) na vlnové délce dopadajícího záření. V úplném d. se odražené či rozptýlené záření neřídí zákony geom. optiky; 2. stroj. kanál s plynule se zvětšujícím průtokovým průřezem, v němž se zmenšuje rychlost protékající tekutiny, a tím se její pohybová energie mění v tlakovou. Úhel rozšíření kanálu nesmí být velký, aby nedošlo k odtržení proudu od stěny, a tím k tlakovým ztrátám. D. se používá k přeměně pohybové energie tekutiny na energii tlakovou, např. u proudových vývěv, kompresorů, čerpadel a vodních turbín (savka).
