difúzní povlak
difúzní povlak, hut . povlak vytvořený difúzí některých prvků za zvýšené teploty do mřížky zákl. kovu. Difúze probíhá termickým rozkladem solí nanášeného prvku nebo žíháním předmětu v práškovité směsi povlakového kovu se solemi uvolňujícími reaktivní ionty (např. ionty chloru) při teplotě 900-l 100 °C. Podle prvku použitého pro difúzi se rozeznává: a) difúzní chromování (inchromování) - sycení povrchu chromem ve směsi práškovitého chromu s oxidem hlinitým a malým množstvím chloridu amonného; b) difúzní hliníkování - žíhání ve směsi feroaluminia, oxidu hlinitého a chloridu amonného; modifikovaný postup se označuje jako alumetování a kalorizování; c) difúzní zinkování žíhání předmětů se zinkovým prachem v rotačních bubnech asi při teplotě 400°C nebo v párách zinku v retortách při teplotě 870 °C; d) difúze jiných prvků, křemíku - difúzní křemíkování, boru - difúzní borování. K difúzním postupům patří i sycení povrchu uhlíkem - cementování, dusíkem - nitridování, současné sycení uhlíkem a dusíkem - nitrocementování a sírou - sulfidizace.
