dialog
dialog [dy-, řec.] 1. rozmluva, hovor. rozhovor; 2. jaz. projev střídavě pronášený dvěma nebo více mluvčími. kteří si zpravidla své repliky navzájem adresují; 3. div. v dramatu je d. spolu s monologem zákl. složkou výstavby dram. textu: rozvíjejí jednání, které bývá orientováno k vytváření protikladů, z nichž se rodí konflikt; d. se obvykle realizuje v čase i prostoru a podílí se tak na vzniku dram. akce; 4. liter. d. se uplatňuje také v lyrice, více však v epice (promluvové pásmo postav), kde se tvoří prostředek bás. fikce, která podtrhuje dějové napětí nebo slouží k charakteristice postav; 5. samostatný žánr filoz. a esejistické liter., označovaný většinou jako platónský d. (Sokrates, Platón, Lúkiános, satirická, komická varianta žánru; Erasmus Rotterdamský); 6. filoz. pojem užívaný existencialisticky zaměřenými mysliteli (S. Kierkegaard, M. Buber); má vyjádřit důležitost neustálé akt. vzájemné komunikace s jinými lidmi a její nezbytnost pro vývoj a zrání člověka.
