cihla
cihla, [něm.< lat.] stavební materiál formovaný ručně nebo strojně do normalizovaných rozměrů (u nás velké cihly 29/14/6,5 cm), spojující pevnost s vhodnými izolačními (tepelnými i akustickými) vlastnostmi. Nepálené c. se vyrábějí studenou cestou z cementové nebo vápenné malty a z kameniva; podle druhu se rozeznávají c. struskové, škvárové, vápenopískové, tvárnice struskocementové; c. se vyrábějí i z hlíny a plev, volně sušené - vepřovice. Pálené c. se vyrábějí z hlín, jílů nebo slínů a vypalují se v kruhových pecích (kruhovkách), které se nyní nahrazují pecemi tunelovými. Pálené c. se vyznačují zvl. dobrou mech. pevností a izolační schopností. Pro nosná zdiva se užívají c. plné i děrované, pro zdiva výplňová a izolační c. duté. Plné c. mohou být nelehčené, lehčené (mourovky, pilinovky) nebo odlehčené dírami. Duté pálené c. jsou příčně nebo podélně děrované s průběžnými otvory uvnitř zdiva (c. voštinové). Pro zvláštní účely se vyrábějí c. tvarové (kanálky, komínovky, příčkovky, studňovky, lícovky, glazované c., kabřinec, cihelné kvádry). Pro stropní konstrukce se používají duté lisované pálené cihlářské výrobky různého tvaru (hurdisky, miako, simplex, armo).
