chrotta
chrotta [lat.< kelt.], rotta, rota, crwth - středověký hud. nástroj strunný, pův. trsací, později smyčcový; rezonanční skříň obdélníkového tvaru se skládala ze tří částí (víko, dno, luby). V horní polovině nástroje byly dva otvory, jimiž bylo možné prostrčit ruku a dosáhnout na struny. V rozvinuté podobě měla ch. čtyři struny melodické a dvě struny bordunové, vedené šikmo přes nástroj.
