chemie obecně

chemie [řec.], věda o chem. pohybu hmoty; studuje vlastnosti, složení, vnitřní stavbu a přeměny (chem. reakce) látek. Zkoumá souvislosti mezi vlastnostmi látek, např. chem. reaktivitou, fyz. a fyziol. aktivitou a strukturou těchto látek. Na zákl. získaných poznatků připravuje látky žádaných vlastností, např. léčiva, barviva, konstrukční materiály; ovlivňuje žádaným směrem některé procesy probíhající v živé i neživé přírodě. Vypracovává metody ke zjištění složení přír. i syntetických soustav; umožňuje sledovat změny tohoto složení v průběhu času nebo při změně vnějších podmínek. - Předvědeckým stadiem ch. byla alchymie, iatrochemie a období flogistonové teorie. V 18.st. se ch. postupně přeměnila na vědu. Na přelomu 18. a 19.st. byly objeveny zákl. chem. zák. o slučování, upřesněny pojmy prvek a slouč., izolovány dosud neznámé chem. prvky a připraveny nové slouč. Při snaze o teor. výklad zákonů o slučování, o stavovém chování plynů (stavová rovnice), o elektrolýze (Faradayovy elektrolytické zákony) se upřesnila představa o existenci atomů a molekul, která byla pozdějším vývojem chemie a fyziky potvrzena a zdokonalena. Ch., pův. jednotná věda, se postupně rozdělila podle povahy studovaných látek na ch. anorg. a org., podle cílů na ch. syntetickou a analyticku a podle míry aplikovatelnosti na ch. teor. a tech., obsahující též jednotlivé technol., z nichž některé nově vznikly, kdežto jiné existovaly mnohem dříve než sama ch., např. metalurgie, potravinářství. Postupem doby se s prohlubující specializací oddělila řada oborů, podoborů a hraničních oborů, z nichž některé dostaly zvl. názvy: agrochemie, analytická ch., biochemie, bioorganická ch., elektrochemie, fotochemie, fyzikální ch., geochemie, histochemie, hydrochemie, imunochemie, jaderná ch., koloidní ch., kosmochemie, kvantová ch., magnetochemie, makromolekulární ch., potr. ch., radiační ch., radiochemie, stereochemie, termochemie. - Rozvinutím všech svých oborů se ch. stala v současnosti jedním z nejvýzn. oborů přír. věd. Ch. spolu s chem. inženýrstvím a jednotlivými chem. technologiemi je zákl. chem. prům.; hluboce zasáhla do vývoje novověké spol. (chemizace). Ch. přispívá ke zvyšování životní úrovně a ke krytí rostoucích potřeb lidské společnosti. Uplatňuje se při řešení energetické situace vyhledáváním nových druhů paliv (např. vodíkové hospodářství), skladováním a transportem energie (např. galvanické články). - Poznatky ch. se uplatňují v mnoha oborech spol. praxe, např. ve farm. a lék., zeměd., potravinářství, spotřebním prům., el.tech. a v dopravě. V budoucnosti, kdy budou některé přír. zdroje surovin vyčerpány, bude muset ch. řešit zejm. využití použitých materiálů (recyklizace) a nalézt nové zdroje surovin. - Č. podíl na rozvoji ch. byl v minulosti omezen hl. na vysokoškolská pracoviště (B. Brauner, E. Votoček) a některé chem. výroby (cukrovarnictví). Nejvýzn. československým přínosem byl objev polarografie, za niž obdržel J. Heyrovský 1959 Nob.c. Intenzívní rozvoj č. a sl. chem. výzkumu započal v 50.letech, zejm. na pracovištích ČSAV, SAV a na vysokých školách. Byly objeveny nové typy makromolekulárních látek a přír. látek včetně bílkovin a nukleových kys., syntetizovány nové typy léčiv; značného pokroku bylo dosaženo i v chemii silikonů a komplexních organokovových slouč.