cenzus

cenzus též census [lat.], součet i ve smyslu sčítání lidu. 1. census; ve starověkém Římě sčítání a majetkový odhad občanů, jenž byl zákl. pro zdanění a voj. povinnost. C. prováděli jednou za pět let cenzoři; byl spojen s náb. očistou (lustrum) řím. obyvatelstva. Za císařství cenzovní seznamy vypracovávala správa v provinciích; 2. ekon., stat., sociol. a) středověká dávka, úrok nebo renta odváděná v peněžní nebo naturální formě; b) soupis osob nebo majetku k daňovým účelům; c) v ekon. statistice ozn. pro sčítání lidu, domů a bytů; 3. v některých státech souhrn podmínek pro nabytí některých obč. a polit. práv, zejm. práva volebního (majetkový c., c. pobytu, vzdělání).