církevněslovanský jazyk
církevněslovanský jazyk, círk. slovanština - termín označuje jednak mladší etapu staroslověnštiny (asi od 11.st.), kdy se staroslověnština v jednotlivých slovanských jaz. oblastech přizpůsobila - především v hláskosloví a tvarosloví - mluvenému jaz. dané oblasti; podle toho se rozeznávají redakce c. j., především redakce ruská, bulharská, srbská, charvátská a česká (zde se jedná o staroslověnštinu přemyslovského období), v jejichž rámci se dále odlišují detailnější varianty podle příslušnosti k jednotlivým nářečím. Jednak se termínem c. j. označuje liturgický jaz. pravoslavné církve, a to od období, kdy slovanské národy východní círk. oblasti začaly vytvářet vlastní nár. spisovné jazyky, tj. od 18.-19. století.
