burjatská literatura
burjatská literatura, vychází z bohaté ústní tvorby, jejímž vrcholem je hrdinský epos Geser, zachovaný v četných variantách u národů Střední Asie. Do VŘSR bylo užíváno hl. staromongolské písmo pro náb. (buddhistickou) liter. a hist. kroniky, 1931 přechod na latinku, 1939 na azbuku. Všestranný rozkvět v sov. období (Ch. Namsarajev), zvl. rozvoj poezie (S. Tuja, B. Abidujev, 1909-1939, B. Bazaron, *1907, C. Galsanov, *1917), prozaických žánrů - povídky, hist. románu (C. Don, Ž. Tumunov, C. Cydendambajev, Ž. Baldanžabon, D. Batožabaj, B. Mungonov), dramatu (N. Baldano, S. Šadajev, C. Šagžin).
