bulva

bulva [lat.], 1. anat. oční koule; 2. zeměd. zásobní část bulevnatých rostlin (lid. kořen). Rostlinný dužnatý orgán, který vzniká ztloustnutím kořene, hypokotylu a epikotylu. B. slouží k ukládání zásobních látek. Skládá se z hlavy (epikotyl), krku (hypokotyl) a kořene (radix). Podle tvaru se b. dělí na kulovité, válcovité, vřetenovité a oválné.


zpět