bohemistika
bohemistika [-ty-, lat.], vědní obor zkoumající č. jazyk a liter. Formovala se od 14.st. (práce mluvnické, slovníkářské, lit. popisné a hist.). Zakl. věd. b. byl J. Dobrovský (kodifikační mluvnicí a dějinami liter.), na něho navázal J. Jungmann zpracováním slovní zásoby, teorie slohu a liter. Od konce 19.st. se rozvíjel pozitivistický přístup zaměřený na dějiny jazyka (J. Gebauer, J. Zubatý) a liter. (J. Vlček). Mezi 1. a 2. svět. válkou se v b. částečně uplatnily strukturalistické přístupy (V. Mathesius, J. Mukařovský), později B. Václavek a v jazykovědě B. Havránek, K. Horálek, v lit. vědě Z. Nejedlý, L. Štoll. Hl. středisky b. jsou pracoviště ČSAV: Ustav pro jazyk český (čas. Slovo a slovesnost, Naše řeč) a Ústav pro č. a svět. liter. (Česká literatura).
