blesk
blesk, 1. met. viditelný el. výboj mezi oblaky - ang. lightning (odtud blýskat, blýskat se), částmi oblaku nebo mezi oblakem a zemským povrchem. Nejčastější je tzv. čárový b., jiskrový výboj s větvením o průměrné délce 2 až 3 km, max. i přes 20 km. Průměr b. je několik desetin metru. Zřídka jsou pozorovány b. plošné, perličkové a kulové. Rozdíl el. potenciálů na dráze b. dosahuje až 108 V. Proud b. činí řádově 104 ampérů, náboj jednoho b. je 20 až 50 coulombů i více. Výboj b. se skládá z následných impulsů a trvá desetiny s, zřídka déle; 2. fot. viz bleskové světlo - ang. flash - způsob osvětlení fotografovaného předmětu za zhoršených světelných podmínek, vyznačující se krátkodobým vysokým jasem. Doba osvitu se řídí trváním b. s.; závěrka se otvírá jen na dobu nepatrně delší. Pro barevnou fot. je důležité tří ke klas. projevům č. krajinomalby (motivy Vysočiny a sl. hor).
