biskupství
biskupství [něm.< lat.< řec.], diecéze - pův. správní a círk. obvod v právní působnosti biskupa v římkat., řec. kat., starokat., pravoslavné a v některých protestantských církvích, např. v anglikánské církvi, Čs. církvi husitské. Od 19.st. ozn. círk. obvodů. V Čechách zřízeno první b. v Praze (973), 1344 povýšeno na arcibiskupství a č. metropoli podřízeno b. olomoucké (od 1063) a nově zřízené b. v Litomyšli (1344). K prohloubení kat. círk. organizace došlo v období protireformace, kdy v pražské metropoli zřízeno b. litoměřické (1655) a b. v Hradci Králové (1664). 1785 zřízeno b. v Č. Budějovicích. Krátce předtím (1775) se stala i Olomouc mor. metropolí a jí bylo podřízeno nově zřízené (1777) biskupství v Brně. Na Slovensku bylo nejst. b. v Nitře (od 9.st.), které bylo součástí velkomor. círk. organizace. Po začlenění sl. území do uh. státu byla Nitra v l l.st. podřízena arcibiskupství v Ostřihomi; obdobně pak i později zal. b. v Banské Bystrici, Rožňavě, na Spiši (1776) a v Košicich (1804). Od 1978 příslušejí sl. b. správně k arcibiskupství v Trnavě.
